Reakce na text „Proč Temelín vyrábí po deseti letech provozu stále méně elektřiny než starší a menší Dukovany“

Řešení ESBWR má kromě uvedených výhod i řadu negativních vlastností. Jednou z největších překážek by byla doprava obrovské nádoby reaktoru, která má průměr přes 7 metrů a délku přes 27 metrů. Hmotnost nádoby, která ještě nikdy nebyla vyrobena, musí být přes tisíc tun, protože nádoba předchozího typu ABWR, která má stejný průměr, ale je o 6 metrů kratší, váží 900 tun.

Pro srovnání reaktorové nádoby ruského projektu MIR.1200 a AP 1000 f.Westinghouse mají průměr asi 4,5 metru, délku 11 až 12 metrů a hmotnost ca. 300 až 350 tun. Nádoba reaktoru EPR f.Areva je větší. Každý z těchto kontraktorů bude mít v případě vítězství velký problém nádobu reaktoru na staveniště dopravit. Ještě větší problém bude s parogenerátory obou západních firem, které mají délku přes 20 metrů.

Na rozdíl od současných projektů v Číně, Francii, Rusku, Finsku, Indii atd. v Česku nestavíme na břehu moře nebo řeky, kde není problém s manipulací velkých nádob, ale na kopci v Temelíně ve vnitrozemí, kam musíme jednotlivé komponenty dopravit. Dnes již nelze dělat závěrný svar na staveništi, jak tomu bylo v šedesátých letech v případě reaktoru A-1 v Jaslovských Bohunicích. Tehdejší nádoba vážila ca. 700 tun, a proto byla na Slovensko dopravena ve dvou kusech a teprve na staveništi se svařoval a žíhal závěrný svar.
Josef Říha, Plzeň

Předcházející článek

Jedna ze společností miliardáře Pavla Sehnala by měla brzy změnit majitele

Následující článek

Průtokový ohřívač miliardářů – plzeňskou Škodou jich prošlo dobrých devět