O nevelkorysosti českých boháčů

Objem darů na dobročinné účely v Česku v posledních letech stagnuje. Můžeme to svádět na světovou krizi, která jistě sehrává roli, jenže tak bychom se daleko nedostali. Filantropické darování jednotlivců v Česku přitom dlouhá léta rostlo. Od roku 2000 do roku 2007 se téměř zdvojnásobilo, až na 1,4 miliardy korun za rok. Pak ale začalo stagnovat a dokonce klesat. Že by se velkorysost Čechů vyčerpala? Nemyslím. Pojďme se podívat zblízka.

Už léta se traduje, že chudí dávají víc než bohatí. Je to patrně tím, že se v zahraničí dlouhodobě sleduje objem dobročinných darů v závislosti na výši příjmů. V nejnižších příjmových kategoriích poměr vychází suverénně nejvýš – v USA mírně přes pět procent, u nás skoro čtyři procenta z příjmů před zdaněním. Teprve nedávno uveřejnila Stanfordská univerzita výsledky studie, která zkoumala, kdo věnuje tak vysoké procento svých nízkých příjmů na dobročinné účely, když u všech ostatních příjmových skupin jde asi o dvě procenta příjmů před zdaněním s tím, že procento zvolna stoupá s výší příjmu.

Výsledky překvapily. Bezmála polovina lidí s nejnižšími příjmy, kteří darují na dobročinné účely, jsou důchodci. Ti ovšem nedarují ze svého, statisticky velmi nízkého příjmu, ale z úspor. V Česku činí průměrný dar dárců v nejnižší příjmové skupině do 250 tisíc korun daňového základu) něco málo přes šest tisíc korun. To zní zcela reálně a jistě by to bez problémů z úspor zvládla i moje máma s důchodem 10 tisíc korun.
Když tedy odpočteme tento mimořádný vliv velkorysých důchodců, zaoblená křivka se narovná, a my máme před sebou skoro rovnou čáru: čím je člověk bohatší, tím dává víc.

V zahraničí to platí relativně i absolutně. V Česku pouze relativně. V absolutním objemu darů darují Češi s nižšími příjmy stejně jako ti bohatí. A to je hlavní důvod, proč dárcovství dál neroste. Ve Velké Británii nebo v USA daruje osmdesát procent všech darů na dobročinné účely pět procent nejbohatších. U nás širší skupina „bohatých“ (lidé s daňovým základem nad 600 tisíc korun) daruje sotva třetinu všech darů. Průměrný dar nejbohatší příjmové skupiny činí 33 tisíc korun. Ještě zřetelnější to je, když se podíváme na celkový průměrný dar – od roku 2000 vzrostl z 9 na 11 tisíc. Nárůst dárcovství je tedy způsobem téměř bezvýhradně nárůstem počtu dárců, který podle všeho narazil na určitý limit a nelze očekávat, že by dále rostl jako v předcházejících letech. Jinými slovy, zatímco čeští senioři se velkorysostí skoro vyrovnají svým protějškům ze zemí s neporušenou tradicí filantropie, pořád nám chybí bohatí dárcové, kteří by dávali vyšší částky. A bez nich se dobročinné dárcovství v Česku už výrazně kupředu nepohne.

Čím to? Jsou snad bohatí Češi lakomí? Nejsou. Důvodů je jistě vícero, od jen zvolna se obnovující kulturní tradice filantropického dárcovství u nás, které stále nemá odpovídající společenské renomé, až po média, která téma vytrvale ignorují. Hlavní důvod je ale jiný. To české neziskovky si neumějí říct. Neumějí lidi, kteří mají peníze a kontakty, vtáhnout do hry, získat jejich důvěru a nabídnout jim témata a projekty, které by jim stály za větší investici.

Povzbudivé je, že se mezi bohatými začínají objevovat lidé, kteří přicházejí s vlastními nápady a záměry (např. Nadační fond proti korupci) a že se na straně sdružení a nadací objevují nejrůznější aktivity, které by vzájemný nedostatek důvěry mohly pomoct překonávat – Klub profesionálních fundraiserů (http://www.fundraising.cz/klub-profesionalnich-fundraiseru) a jeho etický kodex, Koalice za snadné dárcovství (http://snadnedarcovstvi.cz) nebo portál darujme.cz. Na oslavy je ale rozhodně brzo. Teprve se ukáže, jestli místní neziskovky najdou způsob, jak navazovat a rozvíjet vztahy s konkrétními lidmi, kteří mají peníze a vliv. Pak by se mohla zvýšit i kulturně-společenská prestiž filantropie.
Jan Kroupa
www.fundraising.cz
www.ttnett.cz

Na vysvětlenou
V roce 2007, kdy byla česká filantropie na vrcholu, darovali Češi 1,4 miliardy. Od té doby dárcovství stagnuje. Je to ale realistický obraz? Částka je totiž neúplná. Údaj vychází pouze ze statistiky Ministerstva financí, evidující objem darů, o který si Češi snížili daňový základ. To znamená, že zahrnuje jen dary osob, které podávají daňové přiznání. Nezahrnuje veřejné sbírky, sbírky v kostele a většinu darů zaměstnanců. Lepší čísla bohužel u nás k dispozici nejsou.

Předcházející článek

Mezi pětici nejprofitnějších uzenářů v zemi se zařadil nově zainvestovaný rodinný podnik

Následující článek

Investoři nechtějí euro francouzské, španělské, belgické a žádné jiné. Investoři chtějí euro německé