jít na výhledávání jít na obsah
Menu Blog
Postřehy a komentáře

Krach systému emisních povolenek v souvislostech: Chaos v Evropě a definitivní stop pro větší Temelín

17. 04. 2013 – 1:35

Stále více se ukazuje, jak jsou Brusel, Evropská komise a Evropský parlament vzdálení realitě dnešních dní. Dalším významným důkazem se stalo úterý 16. dubna 2013 – dlouho očekávaný den rozhodnutí o budoucnosti emisních povolenek. Zatímco se Evropská komise zcela vážně v těchto dnech a měsících zabývá aerodynamikou kabin nákladních aut, aby snížila spotřebu, a tím i emise, Evropský parlament svým včerejším hlasováním fakticky nechal již potřetí v posledních osmi letech zkrachovat systém obchodování emisních povolenek, který měl být hlavním nástrojem a klíčovým posláním EU směrem ke snížení emisí oxidu uhličitého v boji proti klimatickým změnám a měl být podle plánů Bruselu i vzorem pro zbytek světa.

Dnes se dá už s jistotou říci, že tomu tak nebude a že zkrachoval další ze základních kamenů fungování EU. Sice to ještě není definitivní pohřeb, pacient rozhodnutím Evropského parlamentu jen upadl do komatu, naděje na oživení je ale malá. Cena povolenek CO2 se kvůli obrovskému přebytku bude velmi pravděpodobně v letech 2013-2020 pohybovat blízko drobným jednotkám eur, rozhodně na hony vzdálená úrovni zajišťující efektivní fungování celého systému tj. motivaci k investicím do snižování emisí nejen v energetice, ale i průmyslu. Kromě jiného výsledek hlasování poslanců jednotlivých členů EU jasně ukázal, že jednotný evropský trh s energetikou je jen dalším bruselským bludem, stejně jako společná evropská měna. Na pořadu dne je rozpad trhu, vpřed půjdou národní priority. Bohužel ještě před tím projde evropská energetika mimořádně komplikovaným a problematickým obdobím. Hlasování Evropského parlamentu znamená pro Evropu vítězství uhelných elektráren, provozní ztrátovost plynových elektráren a fakticky škrtá z energetické mapy Evropy kvůli finanční a časové náročnosti investice do nových jaderných elektráren.

Švejci a síla Polska
V Evropském parlamentu pro návrh backloadingu, tedy dočasného odebrání části povolenek CO2 ze systému za účelem zvýšení ceny povolenky na úroveň zajišťující efektivní fungování celého systému, nakonec hlasovalo jen 315 ze 712 poslanců. Proti bylo 334 poslanců, ostatní nehlasovali. Pro se nakonec vyjádřili poslanci většiny států západní Evropy. Překvapivé bylo pozitivní hlasování německých poslanců v poměru 48:42:1 (PRO:PROTI:ABS), protože německá vláda se k backloadingu kvůli rozporu ministrů průmyslu a životního prostředí dosud jako jedna z mála evropských zemí oficiálně nevyjádřila. Z východní Evropy podpořilo backloading poměrně jasně Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a také Litva. Úplným, ale pochopitelným opakem bylo Polsko (polská energetika je z 95% závislá na spalování uhlí). Všech jeho 51 poslanců se vyjádřilo proti. Stejně se dále většinově vyjádřili poslanci Bulharska, Rumunska, Řecka.

Jako „Švejci“ Evropy se opět zachovali v EP čeští poslanci a hlasovali 5:12:4, tedy většinově proti. To navzdory tomu, že 30 procent energie se v ČR vyrábí z jádra a česká vláda proklamuje vůli dostavět jadernou elektrárnu Temelín. Proti oficiálnímu postoji své vlády v této věci hlasovali italští poslanci a to v poměru 23:46:0. Úplným šokem je pak výsledek hlasování rakouských poslanců 7:9:3 a hlavně Britů, jejichž výsledek lze společně s Italy považovat za hlavní příčinu konce povolenkového systému v Evropě. Britští poslanci paradoxně hlasovali úplně proti své vládě, hlasovali fakticky i proti nyní přicházejícímu klíčovému rozhodnutí o budoucnosti britské jaderné energetiky, a to poměrem 31:38:0. Hlasování Britů je o to více paradoxní, že právě britská vláda poměrně hlasitě před pár týdny návrh EK na backloading ve výši 900 milionů povolenek označila za málo ambiciózní a požadovala odebrání většího počtu povolenek ze systému, a to dokonce trvale.

ČEZ prohrál, čísla budou bolet
Co může faktický konec povolenek CO2 znamenat pro ČR a český ČEZ?. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) získá aukcemi povolenek naprosté minimum finančních prostředků. Realita skončí hluboko pod očekáváním MŽP a vlády. Pokud vláda nenajde jiný zdroj financí, projekty MŽP jako Zelená úsporám budou mít hluboko do kapsy. Společnost ČEZ, která v EU těžko vydobyla výhodu tzv. derogací (získání cca 55 procent povolenek zdarma v oddobí 2013-2020), z toho nezíská téměř nic.

Investice do technologií s nízkými emisemi, uskutečněné v minulých letech ať už v podobě nových bloků uhelných elektráren v Ledvicích, Tušimicích, nebo Prunéřově, nebo úplně nové plynové elektrárny v Počeradech, se rázem staly z pohledu ceny povolenky ekonomicky jen velmi těžko obhajitelné.

Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je další krach systému emisních povolenek jen další trhlinou už tak ekonomicky neodůvodnitelného projektu. Jádro utrpí celoevropsky. Po včerejším rozhodnutí EP o povolenkách by se nikdo nemohl divit, kdyby francouzská společnost EdF jako poslední zájemce odstoupila z projektu stavby jaderných elektráren v Británii a britská vláda ho ukončila jako ekonomicky nerealizovatelný. Tím by definitivně mohla skončit i „trapná“ agitace českého ministerstva průmyslu a obchodu směrem k dostavbě Temelína pod hesly těžko definovaných národohospodářských zájmů, křečovitě zastírající nebo obcházející věcné ekonomické a obecně vývoj české energetiky charakterizující argumenty a fakta. Nyní už definitivně nepůjde v zájmu dostavby Temelína předkládat jen nerealistické a vylhané projekce vývoje spotřeby elektřiny v ČR nebo strašit (obelhávat veřejnost) nominálními čísly zavíraného instalovaného výkonu uhelných elektráren, které ale už dnes fungují jen na 30-40 procent své kapacity. Nově se budou muset i čeští politici a úředníci naučit počítat. Z pohledu dostavby Temelína a společnosti ČEZ už po definitivním krachu povolenek nepůjde jen o to, že stát bude muset zaručit případnou dostavbu Temelína garancemi výkupních cen elektřiny na účet spotřebitelů (tj. průmyslu a občanů). Při trvale nízkých cenách elektřiny totiž vyjde velmi brzy najevo, že ČEZ bude od roku 2015 v jiné finanční kondici, než ukázala a ukážou finanční čísla vykázaná v letech 2012 respektive 2013. Vážnou otázkou se stane fakt, zda je projekt dostavby Temelína, tedy projekt, na který si netroufá nikdo jiný v Evropě, vůbec ze strany samotného ČEZ ufinancovatelný. Dnes je totiž jasné, že evropská energetika přechází z období určité nestability (padlo včerejším hlasováním EP) do období naprostého chaosu. Sektor evropské energetiky včetně ČEZ utrpí v následujícíh letech velmi pravděpodobně díky cenám elektřiny finanční šok. Kůvli poklesu prodejních cen elektřiny přijde pokles marží a finanční výsledky se mohou v některých případech zhoršit až o třetinu. Pohled na vývoj akcií evropských energetik (rovněž včetně ČEZ), které už tato rizika mají jako obvykle v předstihu zapracovaná, mluví za své. Poklesem průměrné prodejní ceny elektřiny o více než 10 eur/MWh může ČEZ mezi roky 2013 a 2015 přijít až o 15 až 20 miliard korun EBITDA. Aniž by se ČEZ zadlužil o jedinou korunu proti dnešku, jeho poměr dluhu k EBITDA tak vzroste k úrovním, které moc dalšího prostoru k navýšení zadlužení na bezpečné úrovni nedávají.

Jsem opravdu zvědav, kdy odborná veřejnost donutí vládu a politiky si všimnout, k jak zásadním změnám prostředí v evropské energetice dochází a radikálně změnit postoj k energetické koncepci českého státu do budoucna.
Michal Šnobr

inzerce

Standardní verze webu