IKEA ztratila velice věrného zákazníka

Za ty roky, co v Praze IKEA stojí, jsem v ní zařídil tři byty, do nichž jsem se postupně stěhoval. Nakupoval jsem u Švédů taky v Londýně, Krakově, Linci a v Pekingu, takže jsem opravdu znalec. Kvalita jde rok co rok dolů, design se taky okoukal, ale pořád tam mají dobré masové kuličky a poměr cena/výkon se drží na přijatelné mezi. Tedy držel, než jsem se rozhodl vyzkoušet, co všechno ti modrožlutí borci opravdu umí.

Nebyl to vlastně tak těžký úkol, co jsem pro ně vymyslel. Vybral jsem si postel a chtěl po nich, aby mi ji vybavili vším potřebným, doručili domů a sestavili.

Není problém, ujistila mě slečna z oddělení postelových specialistů. Doporučila k posteli rošt a noční stolky. Souhlasím, ptám se, co dál, ona že ještě matrace, na to já, že ty už mám a ona že pak je tedy vše další na nich a na mne zbývá pouze spánek.

Tím to mohlo končit, ale je to teprve začátek. Předzvěst věcí příštích přichází u pokladny. Musím platit dvakrát, aniž bych chápal proč. Prý jednou za zboží z externího skladu, podruhé za to z interního. Mlčky se divím, přemítám, co je mi do toho, z jakého skladu si co vezmou, a mířím s dvěma účtenkami a seznamem k pultu s cedulí Doprava.

Tam čeká překvapení. Prý si musím zboží nejdřív vyzvednout, aby ho mohla externí firma dopravit. Hlava mi to nebere, ale postojím dvacet minut, než se dostanu k Výdeji. Tam získávám jen část zboží. „Co ta druhá?“ „Ta je z interního skladu. Vy jste si ale zaplatil picking, takže vám to vyzvednou sami, jen si dojděte k dalšímu pultu pro potvrzení a se vším pak zajděte na Dopravu.“ Ani nechci vědět, proč to nevyzvednou všechno najednou, a proč se tomuto skladu říká externí, když je „in“, a následuji rozkaz. Na přijetí u třetího pultu čekám půl hodiny. Zde zjišťuji, že za „picking“ roštu a stolků z interního skladu platím extra poplatek 600 korun. Ale budiž, hlavně, ať už to celé odjede a postel stojí.

Takže zase zpátky na Dopravě, je pátek 31. srpna po poledni, paní vidí mé rozčarování, takže je milá a rychle projíždí seznam zakázek. „Přijeli bychom zítra mezi pátou a devátou večer, vyhovuje?“ Radši bych hned, ale ano. „Montování provedeme ovšem až 10. září, dřív nemůžeme,“ říká soucitně a já už tuším, že se mi tahle mise vymyká z rukou. Takto operativní „outsourcing“ tedy radši skrečuju, ať to jen proboha dovezou, sobotní večerní šroubovačku obstarám sám.

Kargo druhý den skutečně přijíždí, i když mi jednou volali z jiné části města, že už jsou před domem. Ale tohle pointa není. Montuji a vše jde hladce podle piktogramového návodu až do obrázku číslo 30. Na něm figuruje celkem důležitý detail, středový rám postele. V balení není, povolávám manželku, hledáme půl hodiny, než zjistíme, že není ani na seznamu dodaných položek.

Bez rámu není postel, a tak usínaje na zemi mezi rozloženými prkny, přemýšlím, kde se stala chyba. Marně. Odpověď mi dá až nedělní dopoledne znovu na Černém Mostě.

U postelových specialistů je nyní mladý chlapec. Lapálie se středovým rámem ho trochu pobavila. „On se prodává zvlášť a vy jste si ho zapomněli vyzvednout, to se stává,“ říká klidně. „Ne, to zapomněla vaše kolegyně,“ říkám neklidně. „I to se stává,“ dodává ještě klidněji. Nepátrám, proč středový rám dávají zvlášť, a neptám se, zda také prodávají židle se třemi nohami a čtvrtou na přání, a chci pryč. Beru rám a mizím. U pokladny mě ale zastavují a za rám si účtují 300 korun.

Možná tahle drobná částka na závěr, možná jen slepá touha po spravedlnosti mě žene do oddělení reklamací. Nejsem tu sám, lidí zde čeká skoro stejně jako ve frontě na masové kuličky, zdá se, že tohle oddělení má perspektivu. Po půlhodině mě přijímá zkušený rutinér, jemuž si stěžuji, co mne potkalo. Slyšel už jistě leccos, takže ho to nebere. Ptá se jen, co z toho plyne a jak jsem byl tedy vlastně poškozen. Rezignovaně zírám.

Teď dopisuji tento text už na sestavené posteli. Není tak úplně marná, je ale zcela jistě posledním kusem nábytku, který jsem v podniku starého lišáka Ingvara Kamprada koupil. Nic na tom nemění ani velkorysé vyrovnání za prožité útrapy, kterého se mi nakonec od reklamačního specialisty dostalo. Přece jen jsme to dokázali nějak vyčíslit. Obdržel jsem 58 korun, prý za zbytečné cestovní výlohy.
-pes-

Předcházející článek

Seznam nejbohatších Čechů a Slováků má 348 jmen

Následující článek

Bidovací dostihy mezi Kellnerem a Komárkem na polovinu Sazky jsou v plném proudu