Dárcovství v Čechách

Data Ministerstva financí ČR poskytují zajímavý pohled na štědrost českých soukromých dárců. Obdobně jako je tomu v zemích s dlouhodobou tradicí filantropie, i v Čechách dávají nejvíce – relativně ke svému příjmu – lidé s nejnižšími příjmy:

• 35 % objemu darů v roce 2007 darovali lidé (soukromé osoby) s daňovým základem menším než 250 000 Kč; v roce 2007 darovali v průměru 4,1 % základu daně z příjmu a na dobročinné účely tak poskytli průměrně 6 320 Kč.

Daňoví poplatníci s nejvyššími příjmy dávají největší dary, ale relativně – k celkové výši svých příjmů – jsou štědří nejméně:

• lidé s daňovým základem větším než 600 000 Kč darovali v roce 2007 v průměru 1,8 % svého základu daně z příjmu; na dobročinné účely tak poskytli průměrně roční dar ve výši 32 306 Kč a na celkovém objemu soukromého dárcovství se podílejí ze 34 %.

Podrobná dárcovská data za rok 2007 jsou shrnuta v následující tabulce:

Dary soukromých dárců – fyzických osob, údaje z daňových přiznání za rok 2007 *
rok	výše základu daně z příjmu	počet poplatníků, kteří si dar uplatnili v daňovém přiznání	celková výše darů	celkový základ daně z příjmu
2007	menší než 250 000 Kč	80 581	509 302 906 Kč	12 456 670 707 Kč
	251 000 – 350 000 Kč	23 931	206 749 952 Kč	7 047 649 358 Kč
	351 000 – 600 000 Kč	20 793	254 196 716 Kč	9 271 168 650 Kč
	větší než 600 000 Kč	15 305	494 444 282 Kč	27 157 639 741 Kč
* Ministerstvo financí ČR		140 610	1 464 693 858 Kč	55 933 128 456 Kč
rok	výše základu daně	podíl na darech celkem	průměrný dar na poplatníka a rok	dar jako % daňového základu
2007	menší než 250 000 Kč	35 %	6 320 Kč	4,1 %
	251 000 – 350 000 Kč	14 %	8 639 Kč	2,9 %
	351 000 – 600 000 Kč	17 %	12 225 Kč	2,7 %
	větší než 600 000 Kč	34 %	32 306 Kč	1,8 %

Co mohou udělat neziskové organizace, aby k podpoře dobročinných projektů přilákaly nové dárce?

Nejspíše to, co dělají úspěšně naši kolegové v USA či Velké Británii. Žádat více lidí o podporu a následně dárcům „skládat účty“ – tedy nejenom poděkovat za obdržené dary, ale poskytovat dárcům, pokud možno několikrát za rok, zpětnou vazbu a zprávy o tom, čemu konkrétně jejich dary pomohly. Jen tak je možné budovat dlouhodobý vztah s dárci a soustavně rozšiřovat jejich okruh.

Co může udělat stát, aby podpořil další rozvoj dárcovství v Čechách?

Na jedné straně vykazuje soukromé dárcovství za posledních sedm let velmi slibné meziroční tempo růstu ve výši minimálně 10 %. Na druhé straně si dary ve svém daňovém přiznání uplatňuje pouze 140 tisíc daňových poplatníků (údaj z roku 2007). Potenciál pro růst počtu dárců a celkového objemu poskytnutých darů, je tedy obrovský.

Pokud stát stojí o to, abychom převzali větší odpovědnost za zdejší kvalitu života a více se podíleli svými soukromými penězi na financování obecně prospěšných projektů neziskových organizací, ale i divadel, škol či muzeí, měl by vážně uvažovat o zvýšení daňové motivace pro soukromé dárcovství. Odměnou mu může být menší tlak na veřejné rozpočty, a to již v horizontu několika let.

Jestliže dnes 140 000 daňových poplatníků daruje na obecně prospěšné účely téměř 1,5 miliardy Kč (při daňové sazbě 15 % a možnosti snížit si základ daně o hodnotu poskytnutých darů, je náklad státu zhruba 225 milionů Kč), jedná se fakticky o chytrou „investici“ 225 milionů Kč z veřejných rozpočtů. Ta totiž k financování dobročinných projektů přivádí každoročně soukromé dárce / „investory“, kteří do nejrůznějších oblastí veřejného života „investují“ dobrovolně další jednu a čtvrt miliardy korun.

Při zdvojnásobení daňové motivace není nereálné očekávat nárůst objemu dárcovství o další desítky procent, a to zejména u daňových poplatníků ve vyšších daňových pásmech.

Chce-li stát v nadcházející nelehké době rozpočtových škrtů obstát a přivést ke spolufinancování dobročinných projektů více soukromých dárců, měl by co nejdříve navýšit daňovou motivaci při poskytnutí soukromých darů.

Jiří Bárta

autor je ředitel Nadace VIA